Proč jsem se rozhodla napsat pár řádek o andílcích
První se představím jmenuji se Denisa a bydlím v malé malebnmé vesničce u Chrudimi.
Vlastně dětství jsem prožila v rozvracené rodině.
Maminku jsem neznala jen z vyprávění mého otce.Ne nikdy na mamku nenadával a už od utlého věku jsem věděla kde mamku mám.
Protože za komunismu se dostal každý lehce do vězení tak i můj otec tak skončil a vlastně už tehdy mi někdo.,něco pomáhalo.Nemusela jsem do dětského domova a byla jsem u prarodičů do doby kdy se otec vrátil. Pak jsme zůstali bydlet v domě u otce rodičů.
Proč mi už tehdy něco pomáhalo? U prarodičů to bylo samé,, měli jsme tě nechat v ústavu“ Vlastně mi dávali najevo, že překážím .Sice dědeček mě rozmazloval ,ale babička byla velmi zlá.Andílci mne drželi nad vodou a já přežila 4 roky bez táty v klidu.Věděla jsem podvědomě, že je něco nadpřirozeného , ale za totality se nesmělo o tomto mluvit.Ne jednou v dětství jsem měla pocit ,že mne někdo hladí po tváři a bylo mi moc dobře v těžkých chvílích.Když mi bylo deset let tak jsem se svěřila babičce a ona mi řekla,, ano je něco na co si nemůžeš sáhnout , ale hodně pomáhá“.Je to Bůh a vzala mě do kostela ukázat jak to vypadá když promlouvá Bůh.S Bohem mi bylo dobře., ale kostel se mi zdál moc studený.Jenomže jsme přišly domu a bylo strašné zle.Babička už mi nemohla nic říci.
Dědeček byl komunista a tak to nešlo jednoduše dohromady.
Když jsem dospěla poznala jsem Boha více , ale zase kde jít aby byla stoprocentní jistota s Otcem nebeským.Otec semnou mluvil ale věděla jsem že to není jen Bůh který ke mně promlouvá.Byli to andílci Léta utíkaly a já si pořád dávala otázku co to je co kemě promlouvá co to je co mi pomáhá není to Otec nebeský ten za mnou někoho posílá ale kdo to je komu naslouchám.
O andílcích a duchovnu vůbec jsem se dozvěděla na internetu kdy mi to nedalo a začala jsem hledat odpověď na otázky , které jsem si kladla tolik let.
Před 4 lety mi umřel tatínek , který když umíral mě poprosil aby mu dovychovala jeho syna mého nevlastního brášku.Sice jsem mu to slíbila , ale měla jsem obavy.Taťka to vycítil a přímo mi řekl neboj někdo ti pomůže.Bojím se soudů nebudu umět mluvit co říkat to nezvládnu byly mé myšlenky když tatínek umřel.Opak byl pravdou .Tatínek to co slíbil dodržel a já najednou jsem měla sílu si bratra vzít do péče bez jakýchkoli obav věděla jsem že soud vyhraju beze strachu.Andělé mi hodně pomohly a já začala ještě víc přemýšlet kdo to je kdo mě drží nad vodou .Když mi onemocněl můj miláček tak jsem opravdu byla na dně a zase mi andílci pomáhaly . Začala jsem se ještě intenzivěji zajímat o bytosti , které jsou a o kterých podvědomě vím , ale nevidím je.Jednou to už můj druh byl opravdu zdravotně moc na tom špatně jsem serfovala po internetu a najednou se mi dostaly stránky do rukou od Marios , která pracuje s andílky a já najednou věděla to na co jsem se celý život ptala.Andělé , jsou to andělé co mi celý život pomáhaly a pomáhají.
Po pár dnech mi umřel můj druh a opět tu byly andělé kteří mi pomohly.
14.9.2010 mi lékaři zdělili že mi můj muž umírá a já chtěla skočit pod auto které jelo po cestě .Najednou mě někdo stáhl a řekl ,,Ty jsi si život nedala tak si ho ani neber. Nemáš právo si brát to co jsi si nedala.Kdo to mluví ?No přeci Otec nebeský a andílci.
Od té doby vím kdo jsou andílci a pěvně věřím ,
že nikdy nesklouznu a o tak vzácné a milé přátele nikdy nepříjdu.
26.9.2010 mi odešel můj přítel tam do nebíčka a já vím , že je v nebíčku a je mu dobře je obklopen andílky kteří ho vedou cestou nebeskou , kde také má určité povinnosti.
Od té doby co jsem poznala podstatu andělské lásky naděje a pomoci vím , že když sama andílky neopustím tak andílci určitě ne.Je mi s nima moc dobře a přeji každému človíčku aby poznal andělskou cestu a lásku .
Toto je to co jsem Vám lidičky chtěla napsat jako úvodní stránku Nevím zda to někoho osloví , ale v jistotě vím , že andílci mě vedou napsat tyto slova .
Přeji všem aby otevřeli svá srdíčka a dušičky a pustili andílky k sobě Posílám všem andílky
Denisa
uzasne
(Majda, 25. 1. 2016 11:56)