Andělská pomoc

 Krásný den

Dneska by Vám napsala něco co se stává denně. Něco o sebevrazích.

Víte každý má problémy a každý je má větší či menší. V dnešní době je opravdu těžké žít bez práce bez bydlení, peněz. Umře nám blízká osoba, jsme týráni psychicky, fyzicky Jakkoli myšlenky nás zavádějí opravdu hluboko pod naší úroveň.

Ale uvědomme si, že život jsme si nedali a tak nemáme právo si ho ani vzít. Jak víte aď věříte či nikoli každý z nás má svůj čas, který má na této zemi být. Jestliže my, ale jdeme s tím že skočíme pod vlak a nenecháme si zabránit od andělů. Nemáme to lehké ani po smrti. Nemůžeme se odpojit z pozemské půdy protože jsme tady měli ještě nějaký čas být a splnit úkol který zde máme. Víte ono je lehké nyní skočím a budu mít klid od všeho. Ano naše tělo odejde z pozemského života, ale duše ta je pořád živá. Duše neumře a my bloudíme jsme na tom ještě hůře než zde na zemi. Nevíme co máme dělat kam utéci kam se skovat. Vidíme jak nad námi truchlí děti rodina a my si uvědomíme co jsme to udělali. Ale už je pozdě už jsme od rodiny tedy naše tělo je od rodiny. My najednou vidíme, že jsme udělali chybu a vlastně jsme ublížili ne jen sobě, ale i těm naším blízkým. Naše duše hodně dní měsíců roků tápe mezi nebem a zemí a nemá jí kdo pomoci. Jak jistě víte každý z nás i po odchodu ze světa opravdu vypočítaného Bohem se bude zodpovídat před soudem nebeským. Pro každého z nás to bude těžké a náročné a teď si představte, že jste odešli sami Jaká to bude cesta soudů co řeknu proč jsem to udělala. Ano tady si řeknete jo řeknu že mě to už nebavilo už jsem toho měl/la plné zuby nešlo to už unést, řeknu co si myslím o světě a mám vyhráno. Ne není to tak není vůbec vyhráno, protože tady na světě je řešení. Je tu něco co nám může pomoci a my když chceme tu pomoc dostaneme. Jestli ne od andělů protože jím nevěřím je to přelud v mích očích jsou tu lékaři psychologové a my stejně jednou dojdeme k tomu, že tady u mě někdo stojí, že mi pomáhá, aniž já by ho viděla. Najednou si začnu uvědomovat, že tu nejsem sama, že tu je Bůh andělé.

Co jsem tímto článkem chtěla říci? To že aď se rozhodneme jakkoli je to naše věc, ale potom až naše duše bude v pozici emocí strachu beznaděje pak už nebudeme moci nic vrátit zpátky. Už naše tělo nepohladí děti nebude se radovat z úspěchů. Než se rozhodneš udělat něco co by ti vůbec nepomohlo rozvaž to vše Vezmi si papír a napiš si co tě tady těšilo a co je pro tebe zlou můrou. Potom se zeptej sám sebe jestli by jsi raději nepožádal o pomoc druhé a třeba uvidíš vše jinýma očima. My máme tu možnost požádat anděly o pomoc máme koho kdo nás miluje i kdyby ani jeden člověk nás nemiloval tak máme anděly kteří jsou tu s námi a stačí jím jen otevřít dveře poprosit je o přijetí.

Tyto řádky jsem dlouho odmítala napsat, ale dneska ráno jsem se zbudila s tím, že to tu musím napsat, že to andílci po mě chtějí.

Posílám andělskou sílu přijetí Denisa